CHOVATELSKÉ POTŘEBY HATY.CZ
KE STAŽENÍ
PUZZLE S ANNE
ČLÁNKY
Slavní psi: Od Snoop Dogga k hot dogům
Rozhodnutí
Výběr jména
První návštěva
Cesta domů a první chvíle
Návštěva veterináře
Náš oblíbený zverimex
Anne 10 týdnů
Návtěva ze "Stříbrných dolů"
Návštěva Ginger a první velká vycházka
Stříbrné doly opět v Brně
Anne - 3 měsíce
Čekání u obchodu
Výlet do Soběšic
Vinobraní Bzenec
Peníze
První sníh
Annie vypadl první zub
Annie 21 týdnů
Víkendové vycházky s Anne - 23 týdnů
Předvánoční čas a vánoce samotné
ROZHODNUTÍ
Naši Annie jsme se rozhodli pořídit po té, co nás náhle chybou veterináře opustila naše labradorka Wensday. Život bez labradora si už nedokážeme představit!
VÝBĚR JMÉNASe jménem to vůbec zpočátku nebylo jasné, nejdřív jsme si mysleli, že by to mohla být Pitbi (přezdívka naší Wensday), ale to jsme hned v zápětí zamítli. Potom na nějakou dobu zvítězilo jméno Phoebe (čti Fíbí) - výsledek rodinného hlasování. Pak ale paničku skolila nemoc, měla spoustu času na přemýšlení a po zralé úvaze a proti návrhům všech vybrala jméno Anne (čti En), Annie (čti Ený), česky Anička. A u toho už zůstalo.
PRVNÍ NÁVŠTĚVA
Naše štěňátko nám jako překvapení vybrala kolegyně Kaco, za což jí na tomto
místě moc děkujeme. Na úterý 10.8.2004 domluvila dvě návštěvy u chovatelů, jednu
ve vesnici Nemochovice, druhou v Nesovicích, obojí z Brna směrem na Uherské
Hradiště.
V Nemochovicích nás čekaly dvě 8 - týdenní holčičky, ihned k odběru. I
když byla štěňátka tlusťoučká, měla v 8 týdnech 4,5 kg, což se nám zdálo docela
málo. Druhá štěňata v Nesovicích vážila zhruba stejně v 5 týdnech, navíc na nás
příjemně působila chovatelka paní Jandová, na které bylo vidět, že se o 8
štěňátek stará s citem a láskou. Na místě jsme viděli i oba rodiče, maminku Elzu
a tatínka Rocko, oba mohutné a krásné psy. Ze dvou holčiček, které ještě byly
volné, jsme si vybrali tu světlejší a větší, zaplatili zálohu a teď užjenom netrpělivě čekáme na domluvený den odběru 27.8.2004 kolem 18 hodiny....
27.8.2004 večer jsme si jeli pro naše štěňátko. Do Nesovic jsme dorazili
kolem 18. hodiny, panička vyřídila nutné formality, Annie se rozloučila se
sourozenci a rodiči a vyrazili jsme směrem na Brno. Byli jsme moc překvapení,
protože Annie byla po cestě moc hodňoučká, vůbec nezlobila a celou cestu vzorně
ležela. Hraček ani připravených pamlsků si vůbec nevšímala. Když nás kamarádka
a řidička Kaco vysadila před domem na Vinohradech, štěňátko jsme dali na trávu a
dívali se, jak se vylekaně rozhlíží. Asi zpočátku
mělo velký strach :-)
Seznámení s naší starší fenkou Deniskou se obešlo bez větších problémů,
Denča jen dala nově příchozímu členu rodiny lehce najevo, že ona je hlavou psího
osazenstva a byl klid. Annie byla z nového prostředí zpočátku vykulená, hraček a
jídla si ani nevšimla. Pak se pořádně prospala a teprve v noci a ráno přišla na
řadu prohlídka bytu a vyzkoušení všech hraček.
Jsme moc rádi, že když štěňátko postavíme na trávu za domem, začne čmuchat a
hned se vyčůrá. Doufáme, že to tak i vydrží :-) S jídlem zpočátku malinko
problém, Anny je zvyklá na namáčené granule Delikan s přísadami. My krmíme
kvalitním krmivem Purina Pro Plan Puppy - lamb & rice. Annie nejprve namíchanou
dávku namočeného Delikanu s přídavkem trochy Puriny odmítla, zkusila jsem přidat rozdrobený piškot - také neúspěch... Pak
jsem do ranní krmné dávky přimíchala lžičku pribiňáku a bylo vyhráno. Štěňátko
ochotně žere :-) Tvrdší věci, jako jsou biskvitky jen okouše, ale skoro nežere.
Tyčinku z buvolí kůže kouše rádo a se zájmem....
Dne 30.8. 2004 jsme se s naší Annie vypravili na první prohlídku k veterináři. Je jím MVDr. Marek Chyba. Cestovali jsme MHD téměř 45 minut tam i zpět, ale věříme, že se nám delší cesta vyplatí, neboť MVDr. Chyba nám byl doporučen jako vynikající veterinář. Cestou byla Annie až neskutečně hodná, všude sklízela obdiv spolucestujících. Pan doktor ji důkladně prohlédl, zvážili jsme ji (6,9 kg) a promluvili o výživě a péči. Domluvili jsme se na změně ve stravě, místo Delikanu s dokrmováním, na který je Annie zvyklá od chovatelky, budeme dávat jen granule Purinu Pro Plan Puppy lamb rice. Malé nedostatky v očkovacím průkazu (odlišný způsob vakcinace veterinárního lékaře u chovatele) doženeme v pondělí 6.9.2004. Také jsme dostali odčervovací tablety Optivermin pro Annie i pro starší fenku Denisku. S první návštěvou byla spokojená panička i Annie, která na důkaz spokojenosti usnula ještě na stole v ordinaci :-)
MVDr. Marek Chyba
veterinární lékař
Slovanské nám. 6
612 00 Brno - Kr. Pole
tel.: 541248626
Druhá návštěva a vakcinace proběhla dne 6.9.2004, další vakcinace 27.9.
( nechali jsme Annie naočkovat kromě běžného očkování také proti borelióze ).
18.10.2004 přeočkování vakcinace vztekliny a borelióza.
Máme štěstí, že naše oblíbená prodejna potřeb pro psy a krmiva se nachází přímo před naším domem. Majitelkou a sympatickou ochotnou prodavačkou zároveň je slečna Veronika Stará. Ve zverimexu vždy nakoupíme co potřebujeme, případně na požádání slečna Veronika objedná zboží jaké si přejeme, je vždy ochotná poradit a pomoci. Přiznáme se, že do zverimexu zamíříme, i když jdeme třeba jenom okolo s pejsky a zrovna nic koupit nepotřebujeme :-)
ZVER MEX PUPPY
Veronika Stará
Bořetická
Brno Vinohrady
Annie nám dělá jen radost, se žrádlem už problémy nejsou, žere suchou Purinu,
dokonce jsme se zbavili zlozvyku odcházení od misky – teď dostane misku granulí ( přesně odměřené dle
doporučené dávky) a schutí je naráz sežere. Pribináček skoro nedáváme, za to se
nám skvěle osvědčily biskvity Purina, které už Annie dokáže rozkousat a
moc jí chutnají. Jako odměnu používáme piškotu, na žvýkání kostičky a uzlíky
z buvolí kůže (ty také na zabavení, když se pustí do proutěného houpacího křesla :-)
).
Stále čekáme, až budeme moct chodit na delší vycházky, zatím jen vynášíme kakat a
čůrat za dům (nyní každé 2-3 hodiny, v noci po 4-5 hod) Stále se nám docela daří, i když
někdy se samozřejmě stane, že musíme uklidit loužičku i doma. Pejsci bývají
v pracovní dny přes den sami doma, pro příchodu z práce nacházíme většinou 1-2
loužičky, což je na tak malé štěně docela úspěch :-) .
Občas je odtržená lišta od linolea nebo textilní tapeta v předsíni, ale to hravěhned spravíme a byt je zase O.K.
Annie dobře slyší na jméno, ovládá povel „sedni“, pracujeme na výcviku povelu
přines a ke mě.
Poslední týden cvičíme chození na vodítku, obojek snese bez problémů. SDeniskou
se snáší dobře nejsou žádné problémy. Annie umí vyskočit sama na sedačku a k námdo postele :-).
NÁVŠTĚVA „STŘÍBRNÉ DOLY“
FOTO ZDE
V pátek 10.9.2004 přijel na klubovou výstavu retvívrů do Brna labteam ze spřáteleného
webu Stříbrné doly. Jsme rádi, že Moni a Mike s labradory Sárou a Bassem přijali
naše pozvání a navštívili nás. V pátek jsme kamarádům ukázali kousek Brna
z výhledu na blízké Bílé hoře, kam jsme se vydali na vycházku se psy (naši
pejsci zůstali doma – Annie kvůli tomu, že ještě nemá dovoleno chodit na
vycházky – jen vynášíme venčit za dům a Deniska kvůli svému stáří a taky aby
pohlídala Annie doma :-)). Večer proběhl nad skleničkou vína :-) v hovoru o psech a všem možném.
Ráno labteam vyráží na výstavu do areálu Zetoru na Velké Klajdovce vBrně – Líšni
(je to od nás 10 min. cesty). My za nimi jedeme MHD (opět bez pejsků) a s napětímsledujeme a fotíme průběh soutěžení (ocenění Sáry a Basse na
www.stribrnedoly.com
). Kolem poledne se vracíme domů vyvenčit naše miláčky
a odpoledne už opět sledujeme závěr výstavy a poslední soutěž o nejhezčí pár,
které se účastní Sára a Bass. Výstava trvá až do večerních hodin. S našimi přáteli
se loučíme a těšíme se na další setkání 25.-26.10.2004, kdy se v Brně koná
13. Moravskoslezská národní výstava psů všech plemen.
NÁVŠTĚVA GINGER A PRVNÍ VELKÁ VYCHÁZKA 18. 9. 04
FOTO ZDE
Dnes se staly dvě důležité věci. Byli jsme s Annie na první velké vycházce
(doposud jsme chodili jen za dům nebo do nedaleké zahrady k Domovu důchodců) a
přišla nás navštívit kamarádka a kolegyně Lada s tříletou fenkou Cavalier King
Charles Španěla Ginou. Deniska se s Ginou moc nebavila, Annie si s ní chtěla hrát,
skákala po ní a tahala jí za dlouhá ouška. Ginger je ale dáma (a taky se trochu
bála) a moc se s našima holkama nekamarádila.
Přesto vycházku na Bílou horu považujeme za vyvedenou, bylo krásné počasí a
vyfotili jsme spoustu fotek. Annie jsme cestou domů museli trošku poponášet, ale určitě se jívýlet líbil. Doma dostala granulky a usnula jako dřevo :-)
23 - 25.9.04 STŘÍBRNÉ DOLY OPĚT V BRNĚ
FOTO ZDE
Ve čtvrtek jsme se znovu setkali s našimi přáteli ze Stříbrných dolů -
Monikou a Mikim a labradory Sárou a Bassem. Naše Annie měla radost se setkání
zvláště z Bassem, se kterým si zase pořádně vyhrála. Čtvrteční večer proběhl opět
příjemným vyprávěním nad moravským vínem :-). V pátek bylo deštivo, takže pejsci
i my odpočívali, odpoledne se byli Moni, Mike, Aleš a Sára s Annie projít na Klajdovku.
Cesta vede loukou nad lomem s krásným výhledem na Brno a pokračuje podzimním lesem
kolem vysílače. Výchozím a cílovým bodem je hotel Velká Klajdovka, který se stal
díky nedávné rekonstrukci dominantou nejvyššího bodu městské části Líšeň.
Večer jsme přivítali ještě přátele Martinu a Martina s labradorem Gerbim (
fotokamarádi
). Psí řádění a naše povídání jsme brzy ukončili, abychom byli brzy
ráno připraveni vyrazit na výstavu, která se koná na okruhu TJ Favorit na
brněnském výstavišti...
VÝŽIVA – krmíme dle návodu na obalu krmiva Purina tj. 260-300 g denně ve 3 dávkách. Annie miluje pribiňák,ale ten dáváme jen občas, jako svačinku. Odměnou za vykonání potřeby venku je obvykle půlka piškotu a k ostatnímu výcviku používáme nalámané hovězí ( voní líp, než kuřecí ) tyčinky Schmackos. Pro zábavu a posílení zubů buvolí tyčinky, kostičky a vepřová ucha.
VENČENÍ – po 3-4 hodiných, v noci podle toho, jak se Annie probudí – někdy jen jednou za noc, někdy i víckrát . Ranní vycházka cca 20 – 30 minut a jedno velké asi hodinové venčení odpoledne ( víkend ) nebo navečer ( všední dny ). Když jsme doma, většinou se doma nepočůrá, i když se také stane, že po ranním venčení přijde domů rozdováděná, hraje si a hraje a pak najednou někde udělá louži….
VÝCVIK – Annie zvládá povely sedni, přines, čekej, ke mně . Velká legrace byla, když jsme zjistili, že při přivolání, zvlášť když odvoláváme od jiného psa, nebo když se Annie nechce moc poslechnout, používáme slova „ podívej, co mám“ ve snaze nalákat ji na pamlsek. Tak se tedy stalo, že na toto zavolání Annie přiběhne spolehlivěji, než na povel „ ke mně“, spolehlivě si touto větou získáme pozornost :-)))))) Za velký pokrok považujeme, že se Annie během týdne naučila chodit po venku s náhubkem. Tady v Brně je takový nácvik nutností, dle vyhlášky musí být pes na vodítku nebo mít náhubek. Počátky byly krušné, náhubek vůbec nechtěla, třepala hlavou a chtěla si ho sundat. Nevíme, kdo trpěl víc, jestli Annie nebo panička ?????? Teď sice není moc nadšená, ale bez problémů s náhubkem vydrží.
PÉČE – obden čistíme zuby, dle potřeby vyčesáváme srst a ošetřujeme ji Canislacem, otíráme oči fyziologickým roztokem. Co Annie máme, šampon jsme použili jen jednou, když se vyválela v hromadě písku. Je podzim, venku často prší a tak po návratu z venku Annie buď otíráme tlapky navlhčeným hadříkem nebo jí srchujeme bříško a tlapky ve vaně. Snáší to dobře, přestože seznámení s vodou a plavání vobavách o její zdraví necháváme až na jaro :-)
Tento měsíc nás čeká poslední očkování, ale také operace pupeční kýly, která vznikla po porodu :-(
SAMY DOMA – když jsou „holky“ samy doma, Annie udělá tak dvě loužičky, pracuje na úpravách předsíně ( asi ví, že panička chce plovoucí podlahy ) – trpělivě tedy přilepujeme odtržené lišty od lina, samotné lino a textilní tapetu na předsíňové stěně. Zjišťujeme, že tubičky lepidel prodávané v supermarketech nám přestávají stačit a budeme muset zakoupit nějaké větší balení :-) Na stole v kuchyni necháváme při odchodu do práce jen ubrus, žádné vázičky a květiny. Jednou se nám totiž stalo, že pejsci posnídali rohlík s nugetou a kakao, určené k snídani Kubovi.
SHRNUTÍ – Annie je prostě MILÁČEK, taky jí panička říká legračně „miláku“ :-)
17.10.2004 Annie dnes poprvé čekala sama u obchodu. Nacvičovali jsme již dopředu, kdy byla uvázaná na vodítku u stromu s Denčou a Aleš je pozoroval z povzdálí. Dnes tedy na ostro - jen sama Annie u stejného stromu. Pro jistotu jsem jí vzala buvolí tyčinku, ale ta zůstala netknutá. Annie se trochu pomotala vodítkem, ale to je dost dlouhé, takže když jsem ji pozorovala z obchodu a když jsem k ní přicházela, klidně seděla nebo ležela a sledovala dění kolem. To bylo vítání a radosti! Annie dostala odměnku a panička si doma čistila boty a oblečení od bláta :-)
VÝLET DO SOBĚŠIC
FOTO ZDE
V sobotu 23.10.2004 jsme využili pěkného teplého podzimního dne a vyjeli na výlet na paniččino oblíbené místo do Soběšic. Panička byla unesená z barevného listí v lese a pejsci zase z volného pohybu v přírodě. Trasa vedla z Soběšic na rozcestí U jezírka, potom pod Ořešín ke kluzišti Rakovec a pak na autobus do Jehnic. V Jehnicích jsme potkali dalšího labáka (bohužel za plotem). Výlet byl moc pěkný, skoro do konce nám pejsci vydrželi pěkně čisťouncí a až v závěru cesty se Annie vyválela v bahýnku a na návštěvě u babičky musela absolvovat očistnou koupel, aby vůbec mohla do bytu. Annie je milák, návštěvu potom hezky prospala :-).
Dnes 28.10.2004 jsme se s oběma psy vypravili k Alešovým rodičům do Bzence.
Důvodem návštěvy byly jednak narozeniny tatínka Aleše a také pomoc při sběru posledních
hroznů z jejich vinohradu.
Z Brna jsme vyrazili časně ráno, vlak odjíždí již v 7 hod. Annie poprvé
cestovala vlakem a byla po cestě moc hodná. Do Bzence jsme dorazili kolem půl
deváté, chvilku jsme pobyli na zahrádce u domu. Díky velké dávce tolerance
paní domu si Annie pořádně užila lítání po trávě, válení v záhonu
květin, zkoumání jezírka a taky fotografování (kde bychom v Brně vzali
tak krásně zelenou trávu?!?). Když dorazila i pomoc z Přerova (Alešova
sestra s přítelem), mohli jsme se přesunout do vinohradu, kde jsme přesně
podle instrukcí :-) Alešova tatínka, ostříhali zbylé hrozny. Denča
si lákavé pochoutky v podobě hroznových kuliček ani nevšímala, ale Annie
musela dostat náhubek, aby neokusovala hrozny
I tak měla hlavu stále v některé z bedýnek s hrozny nebo se snažila ze
sazenice utrhnout nějakou tu kuličku (kupodivu na konzistenci její stolice
se to ani v dalším dni nijak neprojevilo :-) ). Ke konci pobytu ve vinohradu už
byla unavená a polehávala. Když bylo hotovo, hrozno bylo na traktůrku
odvezeno k dalšímu zpracování a my se pěšky vydali domů, kde jsme ještě
pokračovali v práci. Slavnostní oběd a oslavu už oba pejsci úspěšně
prospali, stejně tak i cestu vlakem domů. Skoro jsme je na nádraží v Brně
nemohli vzbudit.
Nutno ještě říct, že počasí, přestože je konec října, bylo nádherné,
teplé a slunečné a spokojenost s návštěvou Bzence byla snad všestranná
:-). Nám, pejskům a snad i domácím se vinobraní moc líbilo. Děkujeme Alešovým
rodičům, že i když nejsou milovníky psů, dovolili nám přijet s oběma
psy a byli k nim velmi tolerantní a milí......
7.11.04 - kontrola u veterináře proběhla rozpačitě, z asi 7 stehů už byly
dva venku (nějakým zázračným způsobem si je Annie vylízala i přes ochrannou „punčochu“).
Další injekce antibiotik, nová „punčocha“, vše v ceně operace.
15.11.04 - vytažení stehů. Annie má už jen dva stehy, poslední dny už chodila bez „punčochy“. Vytažení stehů proběhlo rychle, vše v pořádku. Poděkování Martens za doprovod :-)
a panu veterináři Chybovi za skvěle odvedenou práci.
"Příhoda jako z hororu! Jednou Aleš hlídal holky a taky měl na starosti domácnost. Protože je pečlivý a pořádný, v kuchyni na stole si rozdělil peníze - na jednu hromádku na nákup krmiva pro Denču a na druhou zbytek - 150 Kč. Těch 150 Kč ale bohužel leželo na kraji stolu a naše Annie už všude dosáhne (i do umyvadla, kde si spolu s paničkou čistí zuby - Annie samozřejmě psí zubní pastou a psím zubním kartáčkem). No a jak to dopadlo už si asi domyslíte. Rozkousané peníze (chybí jen kousíček) čekají v sáčku na výměnu v České národní bance :-)))
Co byste tomu řekli, kdyby vás někdo v neděli vytáhl z teplé postele o půl
sedmé ráno??? Asi byste se moc přívětivě netvářili, ale Aleš se nechal od nás holek
přemluvit a šel s námi takhle brzy ráno na vycházku, abychom si celá pejsko-člověčí rodina
pořádně užili prvního sněhu v Brně. Sníh začal padat už v sobotu, když jsme byli na
vycházce na Klajdě a v lomu. To jsme si ale nic neužili protože byla příšerná zima
a moc foukalo. Ranní nedělní vycházka byla nádherná, určitě stálo za to
vstávat tak brzy :-) Annie i „bába“ vesele lítaly ve sněhu, Annie nabíralasníh do
košíku a potom ji Aleš kouloval a povaloval do sněhu.
Bohužel teď máme fotoaparát v servisu, takže nové fotografie budou až v prosinci!
24.11.04 ANNE VYPADL PRVNÍ ZUB !!!
Dnes jsme díky poruše vodovodního potrubí mohli odejít dřív z práce a tak jsme spěchali domů za pejsky. Šli jsme na velkou vycházku na Bílou horu. Cestou jsme se stavili v zahradě u domova důchodců a zkoušeli aport. Annie klacík nějak neochotně brala do tlamy a na klacíku byla trocha krve. Až doma jsme zjistili, že Annie vypadl pvní zub - špičák vlevo dole! Na vycházce jsme potkali plno pejsků, taky jednoho labradora a Annie se pořádně vyřádila.
Naše štěňátko už se doma po dobu naší nepřítomnosti nepočůrá a už s ní nemusíme chodit v noci ven. Poslední venčení je kolem 22 h. a potom až kolem 6 h. ráno.
VÍKENDOVÉ VYCHÁZKY S ANNE - 23 týdnů
Sobota 11.12.04 na Velké Klajdovce
FOTO ZDE
Tak už máme foťák po servisní opravě zpátky. Hned jsme se vydali na větší vycházku na Klajdu, aby Aleš vyzkoušel, jestli ještě nezapoměl fotit :-) ... a nezapoměl! Šli jsme loukou kolem věže až dozadu k lomu a pak lesem zpět. Panička s holkama trénovala přeskok přes kládu, Aleš fotil a bavil se uschlou pýchavkou, která vyfukovala oblaka prachu. Po cestě jsme taky zažili příhodu jako z hororu Gremlins. Jdeme si to lesem a najednou se proti nám vyřítí smečka štěkajících zubatých a chlupatých bílých koulí - dvě na vodítku a čtyři vzteklouni na volno. Byli to maltézáci a v té štěkající přesile pořádně Annie vylekali, až tak moc, že se vysmekla z obojku a pádila do lesa. Pak se ale nechala přivolat a všechno dobře dopadlo. Byli jsme tak vyjevení, že Aleš ani nepořídil fotky :-). Protože jsme se procházeli v místech našeho lednového labradořího srazu, Aleš nelenil a ověřil možnost návštěvy hospůdky na Klajdovce s větším počtem psů. Po počátečním údivu se dozvěděl, že to není problém, takže v lednu ještě napevno zamluvíme stoly podle počtu přihlášených účastníků a během naší vycházky se můžeme zastavit na čaj nebo něco teplého... Zpět jsme se vraceli naší nově objevenou cestou z kopce po louce až do vinohradského bývalého kaliště. Čaj jsme si pro tentokrát uvařili doma sami :-)))
Neděle 12.12.04 trasa Vranov - Útěchov aneb jak jsme se ztratili
:-)
FOTO ZDE
Dnes jsme se vydali na vycházku a pro větvičky do Vranova. Autobus nás dovezl až k
vranovskému hřibitovu a odtud jsme se vydali směrem zpět na Útěchov a Ořešín.
Po chvíli jsme odbočili ze značené cesty, abychom tolik nemuseli hlídat
psy, s tím, že přece tady zabloudit nemůžeme. Hanka si nasbírala krásné
borovicové větve i se šiškami a Aleš spokojeně fotografoval. Vycházka
byla opravdu nádherná. Všude na stromech námraza, listnatý les se střídal
s mýtinami se smrčky a borovicemi. Na každém rozcestí jsme se radili, kterým
směrem jít, kterým směrem je asi Ořešín, kam jsme chtěli dojít. Na jedné
cestě Hanka chtěla jít dolů a Aleš nahoru. Uvidíš, když půjdeme
dolů, přijdeme na rozcestí s pavučinou, kde jsme už byli! tvrdil Aleš.
A opravdu - chodili jsme v kruhu!!!!! V kruhu který trval asi 45 min. chůze.
Naštěstí jsme se pak vydali správným směrem a došli zase spět na cestu,
ze které jsme odbočili. Vyzmrzaní a ušlapaní jsme sedli na autobus a vrátili
se domů.
ANNE, PŘEDVÁNOČNÍ ČAS A VÁNOCE SAMOTNÉ
FOTO ZDE
Před vánocemi ( 19.12. ) jsme se vypravili s naší kamarádkou Ladou do Vranova ,
podívat se na betlém. Na internetu jsme si vyhledali takové spojení, aby Lada
mohla na Lesné přistoupit k nám do autobusu a jeli jsme až na konečnou do Útěchova.
S údivem jsme zjistili, že v lesích kousek za Brnem je spousta sněhu, i na běžky
by to šlo :o) Protože jsme vyrazili brzy, nepotkávali jsme cestou do Vranova
tolik lidí a Annie se mohla v klidu proběhnout ve sněhu. Myslím, že teprve teď si sníh pořádně
užila, lítala do strání kolem cesty a nabírala sníh do náhubku a dováděla.
Denču jsme měli také s sebou, ale ta už sníh tolik neprožívá a důstojně
kráčela po vyšlapané cestě. Ve Vranově jsme pejsky nechali u lavičky před
kostelem a šli jsme se podívat na krásný dřevěný betlém. Škoda jen, že
nefungovaly pohyby jeslí, jen hudba, ale i tak to byl zážitek. www.vranov.cz
www.dc-vranov.katolik.cz/
Po návštěvě kostela jsme moc zvažovali, jestli se svézt zpět do Útěchova
autobusem, nebo jít pěšky. Možná jsme se měli radši svézt, protože po
cestě do hospůdky nad Ořešín nám Annie chvilku kulhala, prvně jsme si
mysleli, že jde o zmrazek v tlapce ( ale o tom se rozepíšeme na jiném místě
stránek ). Dorazili jsme tedy na ořešínský ranch a dali si polívku, klobásku
a pivo. Moc jsme se nasmáli následující příhodě . Naši psi okamžitě
usnuli a najednou k našemu stolu přišla mírně přiopilá paní středního
věku a začala se rozplývat nad Annie ( nechápeme, že takový obdiv
nevzbuzuje Denča :o) ????!!!!! ). A prý ježišimarija, ty si ale klásňoučká,
něco takovýho mám taky doma... a ťuťu ňuňu a kdesi cosi
a naše Annie v dobré vůli se s paní pomazlit a přivítat se začala vzpínat
na vodítku, jako že ji pořádně poňuchňá náhubečkem po obličeji. Pak už
to ale trvalo opravdu dlouho a museli jsme paní důrazně požádat, aby Annie
nechala na pokoji. Tak tedy zklamaně odešla ke svému stolu. No a teď přijde
to směšné.... Nás s Ladou napadlo, že by měl Aleš na oplátku jít ke
stolu té paní a začít na ni šišlat a oplácávat ji - no vy jste pěkňoučká,
jezisimalja, něco takovýho mám taky doma ...... no a ten pán, co k
paní patřil by řekl prosím, nesahejte mi na ni, ano ?! To nás
tak moc rozchechtalo, že si Lada musela utírat řesenku z tváří a dodnes,
když si na tuto příhodu vzpomeneme, se moc nasmějeme. http://www.ranch-ch.cz/
Po cestě zpět jsme ještě náhodou shlédli zdobení vánočního stromu a
poslechli koledy na konečné autobusu v Ořešíně ( opět smích - Ježíšek
a přihlížející postavy byly totiž z alobalu ! ) a pak už jsme cestovali
domů.
Před vánoci jsme domů přinesli živého kapra a Annie tedy poprve v životě
viděla živou rybu. Koukala na něj do vany a vrtěla ocasem, prostě nový kámoš,
no :o) Když jsme dali stromek do stojanu, jen jej očuchala. Vůbec ho nekouše
nebo tak něco, jen sem tam shodí ocasem nějakou tu ozdůbku. Zdobení stromku
se zprvu aktivně účastnila a pak se jen na přípravy koukala ze sedačky :o)
Pod stromečkem naše psí holky našly nové nerezové misky, míčky z buvolí
kůže, oblíbené Frolíky a Annie ještě gumovou pískací příšerku,
kterou musíme na noc schovávat, abychom se vůbec vyspali , tak příšerné
vydává zvuky :o( U babičky od Ježíška dostala ještě gumový
bodlinatý míček a dobrůtku ke kousání. Annie o vánocích s oblibou ujídá
cukroví ze stolu - vždycky jde jako by nic kolem, olízne nějakou dobrůtku a
pak ji opatrně zuby sebere. Vánoce byly krásné a veselé, našim a všem
ostatním pejskům přejeme hlavě zdraví :o)