CHOVATELSKÉ POTŘEBY HATY.CZ
KE STAŽENÍ
PUZZLE S ANNE
ČLÁNKY
Marley a Já: "Pejskařská" komedie
Slavní psi: Od Snoop Dogga k hot dogům
Výlet údolím říčky Loučky k Trenckově rokli
Vycházka do Radostic se sestrou Anne
Vycházka k Divoké Oslavě 3.5.
Výcvikový víkend se psí školou K9 - Malá Amerika 8.-10.5.2009
Labrador sraz Nesměř aneb Ferdův blázinec 5.-.7.6.2009
VÝLET ÚDOLÍM ŘÍČKY LOUČKY K TRENCKOVĚ ROKLI
FOTO ZDE
Poslední lednový den jsme se rozhodli objevovat nová místa. Podle tipu Alešova spolupracovníka a prostudování trasy na internetu jsme se vydali za Tišnov, do vesnice Skryje, až do míst, kde končí silnice. Tam jsme nechali auto a vydali se údolím řeky Loučky. Říčka je zamrzlá s skýtá plno nádherných pohledů, vede údolím lemovaným loukami a lesem, sem tam nějaká chata nebo srub. V místech, kde jsou skály a kde se nedá jít kolem řeky, stoupá cesta do úbočí kopce a vede jako pěšinka skálami. Tady se několikrát zdálo, že budeme muset cestu vzdát, po lednových tuhých mrazech jsou pěšinky pokryty ledem a jsou neschůdné. Nakonec jsme buďto úsek překonali, nebo obešli přes ledem pokrytou řeku po druhém břehu.
No, až do Trenckovy rokle jsme nakonec nedošli, jednak jsme se museli vydat zpět abychom nezatměli a jednak nás vyčerpal náročný terén. Tak snad příště, rozhodně průzkum tohoto krásného místa nevzdáme.
Zpáteční cesta byla rychlejší, už jsme se my lidi tolik nebáli přecházet řeku sem tam po ledu a tak jsme si cestu zkracovali. Holkám je to fuk, běhaly pořád po ledu jakoby se nechumelilo...a ono fakt chumelilo :-) . Ava ve svém běhacím nadšení zvládla oběhnout v rámci vycházky taky okolní kopce a skály :-)
K autu jsme dorazili mírně vyčerpaní o čtvrt na 6 a domů přijeli úplně potmě. Holky i my spali po výlete jako zabití :-)
Pověst o Trenckovi
Vůdce pandurů František baron Trenck prokázal císařovně Marii Terezii se svou divokou hordou dobrodruhů velké služby. Panduři však nejen bránili mocnářství proti Turkům, také drancovali, loupili i vraždili bezbranné obyvatelstvo. Stížnosti na Trenckovo běsnění se množily a císařovně nakonec došla trpělivost – nařídila, aby Trencka lapili a dopravili do Vídně. Baron se však o jejím rozkazu dozvěděl a prchl se třemi důstojníky i s naloupenými poklady "kamsi“ do bezpečí.
V onom čase žil ve vsi Drahoníně starý výměnkář Večeřa, který byl vyhlášeným bylinkářem. Často sestupoval do rokle pod Drahonínem a sbíral léčivé byliny. Když jednou sestoupil až na dno rokle, uviděl u ohně sedět čtyři dobře ozbrojené muže (a propos: trampské ohniště nalezneme v ústí rokle dodnes).
Polekaný Večeřa chtěl prchnout, ale mužové staříka obstoupili a jejich velitel se mu představil: "Jsem baron Trenck a skrývám se tu. Když nám přineseš každý čtvrtý den jednu ovci, zaplatíme ti dvacet dukátů. Pokud nás vyzradíš – zabijeme tě!“
Hned nazítří přispěchal starý Večeřa s ovcí – a dostal odměnu: dvacet dukátů ještě v životě neviděl. Do rokle přiváděl ovce ještě po mnoho týdnů – přišel si na pěkný majeteček. Jednou však přišel do rokle marně – popel v ohništi byl sice ještě teplý, ale po baronu Trenckovi a jeho kumpánech tu nebylo ani památky. Teprve po dlouhé době stařík Večeřa svým drahonínským sousedům vyjevil své tajemství. A od té doby nese rokle Trenckovo jméno...
Prosklenou rakev s tělesnými pozůstatky záhadného barona Trencka, který byl nazýván ďáblem či pekelníkem, si můžeme prohlédnout v kapucínské hrobce kostela kapucínského kláštera v Brně, kam byl pohřben po své smrti ve špilberské cele.Podle něj se nazývá pánské spodní prádlo – trenky.
VYCHÁZKA DO RADOSTIC SE SESTROU ANNE
FOTO ZDE
Výlet do Radostic jsme podnikli s Mončou a Ludvou, páníčky sestry naší Anne
/ stejní rodiče, jiný vrh / a jejich kamarády s mladou fenkou maďarské vižly.
Výlet vybrala Monika - pojedem tam, jak jste si minule zabouchli holky i s klíčema v autě :-). Výlet super, počasí nám přálo, my pořádně povykládali a pejsci se unavili pořádnou vycházkou, až snad na vižličku, ta by si trasu dala určitě ještě jednou. Naznali jsme, že Anne je vzhledově celý tatínek a Kari zase celá maminka :-), což se vymyká pověrám, že feny jsou po otci a psi po matce... Povahu mají ale obě stejnou :-)
S Monikou a Ludvou jsme se nedávno také potkali v kině na komedii Marley a já. Musím říct, že kniha autora Johna Grogana je o moc lepší a hezčí než film, víc popisuje psí příhody a je i zábavnější. Smutná scéna nakonec, v knize už tak dost dojímavá je ve filmu asi na 15 minut velmi smutných, myslím, že většina lidí včetně nás musela použít kapesník... Knihu doporučuji !!!
VÝLET K DIVOKÉ OSLAVĚ 3.5.2009
FOTO ZDE
Minulou neděli se nám tak zalíbilo v okolí Ivančic, že jsme se rozhodli prozkoumat blíž okolí řeky Jihlavy a Oslavy, kolem kterých se nachází v údolí ukrytá zajímavá zákoutí.
Začali jsme Divokou Oslavou, úsekem řeky od Náměště nad Oslavou po brod pod Vlčím kopcem.Nutno podotknout, že řeka ani tak divoká není, jako spíše její levý břeh lemovaný skálami a kameny a vytvářející zajímavou turistickou atrakci pro ty náročnější. Tato turistická trasa je v zimě a děšti nepřístupná, vhodná jen pro zdatné turisty.
Auto jsme nechali za Náměští v místě nazvaném Velkopolský dvůr a po červené značce jsme se spouštěli dolů k řece Oslavě. Značka se s řekou schází v místě zvaném U Vlasáka, kde se nachází velký tábor a řeka zde plyne v mírném plytkém proudu. Hned jsme trochu osvěžili psy a sebe a pokračovali po značce. Místy vede cesta poklidně podél vody, místy zase stoupá na skálu a mezi kameny, někde je trasa opatřená řetězy ke snadnějšímu zdolání terénu. Na jednom místě už to vypadalo, že se budeme muset vrátit, my lidé bychom překážku překonali, ale pro psy byla nezdolatelná a nebezpečná. Nakonec jsme skálu obešli spodem kolem vody, holky a Hanka vodou a Aleš hrdinně nalepený na skálu přešel suchou nohou.
Potom už jsme stoupali do kopce a přes kamenná pole ke zřícenině hradu Lamberk, ze které je krásný pohled dolů do řečiště Oslavy. Pak nastalo rozhodování, zda se vydat stejnou cestou zpět k autu nebo se pokusit zdolat brod Pastýřka a vrátit se po zelené značce an druhém břehu. Protože terén cesty k hradu byl dost náročný,zvítězila touha zpět se vracet klidnějším terénem a tak jsme se rozhodli pro sestup k brodu. Tam jsme po malém váhání přebrodili po klouzavých kamenech na druhý břeh. Holkám to asi ani nepřišlo, ale pro nás docela zážitek.
Po překonání řeky, jsme strmně s malým blouděním vystoupali na Vlčí kopec, kde se nachází malebný lovecký zámeček, dnes využívaný jako školící a rekreační středisko. Upraveného okolí zámečku jsme využili k odpočinku a malé svačině. Pak jsme se již dali na cestu zpět druhým břehem Oslavy,většinou po vrcholu kopce s menším převýšením. Po cestě jsme se zastavili u vyhlídky Gloriet. Romantický pavilon ve tvaru válcovité věže je nově opraven a jeho špičatá kuželovitá střecha je vidět i z druhého břehu Oslavy, jak vykukuje mezi stromy.
K návštěvě zříceniny Sedleckého hradu už nás holky musel Aleš trochu přemlouvat, protože stejně jako Lamberk leží na ostrohu lemovaném Oslavou a musí se k němu ze značky odbočit. Na místě zbytky zdiva a tři velké dřevěné kříže opředené pověstí...
Pak už cesta jde stále po zelené,nakonec sestupuje do údolí Oslavy a tam ji opouštíme, abychom se přes řeku zase vrátili na druhý břeh k červené U Vlasáka a zpět k autu. Po marném hledání lávky se vracíme k táboru a brodíme řeku v místech, kde jsme na počátku trasy nabírali síly a koupali holky.
Pak už jen stoupáme vzhůru od řeky, přecházíme poměrně frekventovnou železniční trať a vracíme se k autu. Pro holky a pro nás první pořádný jarní výlet (celá trasa měla 18km), jsme pěkně "ušlí", Anka má odřený výrustek na noze, ale jinak jsme spokojeni se spoustou zážitků. V plánu je spodnější část toku od Vlčího kopce směrem k Senoradskému mlýnu. Tak někdy příště.
VÝCVIKOVÝ VÍKEND SE PSÍ ŠKOLOU K9 - Malá Amerika 8.-10.5.2009
FOTO ZDE
Letos jsme se na výcvikový víkend příhlásili už s předstihem, aby nám něco neuteklo, protože s našimi fenkami už pravidelně nenavštěvujeme výcvikové hodiny. Jenže dva týdny před plánovaným víkendem začala Daisinka hárat... zbytek smečky má odháráno už na přelomu února a března, Daisa si to šetřila až na jaro. Už jsme byli domluvení, že Hanka pojede s Anne a Avou sama, ale nakonec jsme po domluvě s majitelkou psí školy jeli všichni. Navíc nám do smečky přibyli čivaví kluci od Martyho, které potřeboval na tento prodloužený víkend pohlídat.
Páteční přípravy k odjezdu provázela značná nervozita hlavně na straně Hanky, protože Daisa ve 3. týdnu hárání docela nestandardně dospěla do "nejlepší" a "nastavovací" fáze. Takže na výcvik a pohyb mezi ostatními psy zcela nepoužitelná. Nezbývá, než se smířit, že Daisy se letos výcviku nezúčastní.
Odjíždíme s lehčím zpožděním a k hotelu Malá Amerika u Velkého Meziříčí dorážíme krátce po 15 té hodině. Rychle se ubytujeme a jdeme na provotní výcvik určený k rozdělení pejsků do skupin. Před odjezdem jsme ještě prošli "babickou" vycházku, takže čivaváky a Daisu necháváme s klidným svědomím na pokoji. Anne je překvapivě zařazena mezi nejšikovnější pejsky a Ava mezi začátečníky, vzhledem ke své přetrvávající bázlivosti. S Avou dnes cvičí Aleš !
Po večeři nás čeká přednáška paní Milady Pavlíčkové o květinové Bachově terapii vhodné pro lidi i pejsky. V závěru víkendového pobytu neodoláme a koupíme Avě kapky na stres a k dosažení celkové harmonie. No, zkusit se má všechno :-)
Sobota je ve znamení výcviku, cvičíme s Avou a Anne a pak výletujeme v okolí s celou smečkou. Po obědě Aleš odjíždí na sraz se střední školou do Uherského Hradiště a Hanka s Avou se účastní tradičního závodu O nejrychlejšího psa Ameriky. Heslo pro nás - zúčastnit se ! Ava celý závod odcupitá, před koncem trochu váhá a překonává strach z lidí stojících v cíli. To nám ale stačí...
Po večeři nás čeká zajímavá přednáška cvičitelky Lucky o záchranářských pracích doplněná prezentací.
V neděli jsme už trochu unavení, po snídani jdeme s holkami a chlapíčky na nedalekou louku a fotíme a odpočíváme. Pak následuje opět výcvik a oběd. Po obědě ještě soutěž Páneček šikulka, kde je úkolem v časovém limitu navázat na psa co nejvíce mašliček. S Avčou se stáváme vítězi a vyhráváme medaili a knihu Atlas psů :-) Všichni dostávají upomínkové medaile a unavení a spokojení odjíždíme domů. Večer odevzdáváme chlapíčky Martymu a velký psí víkend končí...
Díky patří Gabce Pavlíčkové,majitelce psí školy K9, která bohužel musela v sobotu ráno odjet, oběma super cvičitelkám Terezce a Lucce a také osazenstvu hotelu Malá Amerika za skvělou péči, výbornou kuchyni a vynikající koktejly :-)
FOTO ZDE
O víkendu jsme vyrazili na setkání s kamarády labradory, tentokrát do rekreačního střediska na Nesměři na Vysočině. Dorazili jsme v pozdním odpoledni, ubytovali se a čekali na příjezd ostatních účastníků. Se setměním jsme rozdělali gril a oheň a užívali si posezení v přírodě. Večer jsme ještě absolvovali "stezku odvahy" , kdy jsme sledovali cestu vyznačenou svíčkami a získali upomínkový list. Pak jsme samozřejmě pokračovali v posezení u ohně, někteří do brzkých ranních hodin :-)
V sobotu začínají soutěže, vše vynalézavými tvůrci programu situováno do prostředí blázince. Rozdělili jsme se do tří skupin a začali soutěžit.Aleš tradičně s Anne a Hanka s Daisou. Ava si svoji slávu užila na víkendovce K9, tak snad jí to nebylo líto :-)
V první disciplíně jsme měli komunikovat se psem bez použití slov a se zavázanýma rukama, přivolat jej k sobě. V další zase musel pes najít svého pána mezi ostatními ukrytého pod dekou, třetí disciplína spočívala v hledání balonků se zavázanýma očima - někomu pomohl pejskek, někdo se úkolu musel zhostit sám . Odpoledne jsme šli na výlet údolím říčky a večer zase poseděli u ohně. Někteří se i vyspali 14 hodin v kuse :-)
V neděli nás čekala ještě jedna lesní hra, kdy jsme v terénu hledali lístečky s nápisy duševních chorob stejných, jaké jsme si vylosovali z pytlíčku.
Před nedělním obědem byl ještě soutěžní rozstřel, který rozhodl o 2.a 3. místě mezi 4 účastníky, kteří měli stejný počet bodů. Úkolem bylo obléct psa do trička jednou rukou a doběhnout k vytčené metě. Do tohoto rozstřelu se dostal i Aleš s Anne a nakonec si vybojovali celkové pěkné 3. místo.
Druhé místo získala Verča s Aishou a k velkému překvapení první místo obsadila Hanka s Daisou :-) To jsme tedy opravdu nečekali :-)
Děkujeme organizátorům za zajímavě strávený víkend, moc oceňujeme stále nové nápady organizátorů na soutěže a téma srazu a těšíme se někdy příště :-)