KRMIVO A CHOVATELSKÉ POTŘEBY ZA VÝHODNÉ CENY

KE STAŽENÍ

PUZZLE S ANNE

WALLPAPERS

ČLÁNKY

Novináři mi kazí psa! Tvrdí ruský prezident

Proti digitálním pirátům budou bojovat psi

Zelený retrívr šokuje i odborníky

Grippen vyděsil štěně

Deny, Denča, Deniska, Denouš....

to je naše 11 letá fenka křížence. Deniska se narodila v Brně - Tuřanech 10. 11. 1993 v domě paní Haraštové. Maminka se jmenovala také Deny a byla dlouhosrstá černá jezevčice, tatínek byl zřejmě bílý špic. My ji koupili jako štěně dlouhosrstého jezevčíka za 400Kč :-). Deny byla vánočním dárkem synů Martina a Kuby. Jeli jsme si pro ni na Štědrý den 24.12.1993 dopoledne. Děti si myslely, že jedeme pro vánoční dárek - počítač. Jaké bylo jejich překvapení, když si domů místo počítače vezly malé zlaté štěňátko. Deny je z 8 sourozenců, 4 štěňata byla černá, 3 zlatá a jedno velké bílé. My chtěli světlou fenku a tak zvítězila právě Denča.

Denisčin bratr Pucin bydlí shodou okolností ve vedlejším panelovém domě. Jsou si moc podobní, je také zlatý, mákratší nohy a je mohutnější. Jsou velcí kamarádi :-)

24.12.1993 - Denisku doma čekal proutěný košíček (ten si nakonec celý sežrala) a důkladné odblešení (blešky po ní chodily sedmi řadami)

27.01.1994 - poprvé venku

06.06.1994 - první hárání

??? - chirurgické odstranění tukové bulky na boku

??? - při čištění zubů ultrazvukem jí vypadaly přední zuby

01.08.2004 - zánět rohovky - přeléčeno

27.08.2004 - Deniska má novou kamarádku Annie

21.09.2004 - falešná březost, přeléčeno tabletami (už chodíme k MVDr. Chybovi stejně jako Annie)

23.09.2004 - EKG (MVDr. Grym - Mokrá hora) příprava na anestezii při čištění zubů

říjen 2004 - krmíme krmivem Aport - light, aby nám Denča zhubla, má totiž nadváhu (cca 12 kg), zkoušeli jsme doporučené krmivo Calibra, ale to vůbec nechtěla žrát

21.10.2004 - odběr krve, rozbor kvůli anestezii při čištění zubů

23.10.2004 - čištění zubů ultrazvukem v ordinaci MVDr. Chyby, jako antibiotika na dásně jsme dostali Stomorgyl, 10. Váhu se nám podařilo dostat už na 11,25 kg, krmíme krmivem Aport

light.

15.11.2004 - očkování proti vzteklině a trojkobinaci (bohužel jsme „prošvihli“ termín, za tři týdny musíme na přeočkování, poděkování Martens za doprovod :-)

15.12.2004 - přeočkování trojkombinace, váha 11,3 kg

05.05.2005 - odčervení

13.05.2005 - váha 10,5 kg

18.10.2005 - vakcinace proti vzteklině a trojkombinace, Deniska už zase váží moc – přes 12,5 kg

28.1. a 11.2.2006 - odčervení

9.3.2006 - prohlídka u veterináře, hárání, váha 14 kg, nyní krmíme krmivem Calibra senior

18.4.2006 - váha 13 kg, diagnostikována cukrovka

Nemoc babča ( duben 2006 )

Všechno začalo tak, že jednou ráno jsme našli v obýváku louži jako hrom. Protože máme tři pejsky, nevěděli jsme, kdo má tu pohromu na svědomí. Mysleli jsme, že asi Daisy, protože ta ještě nehárala a mysleli jsme , že louže je předzvěst právě hárání . Pak přišel víkend a my večer u televize uviděli naši babču Denču, jak přičapla a udělala louži jako hrom. Pak se letěla chudinka schovat do kuchyně pod stůl, myslela, že dostane vyhubováno. Tak jsme zjistili, že se něco děje, tipovali jsme cukrovku, nebo zánět dělohy či močových cest. Babča hodně pila, teplotu neměla, jinak se chovala normálně.
Po víkendu jsme hned volali vetovi a domluvili jsme se na druhý den ráno na odběrech krve a vyšetření moči, které by nám měly říct víc. Vyšetření potvrdilo cukrovku - diabetes. Hodnota cukru bývá 5-6, Denča má 22. Je to tak, že hormony, produkované po hárání snižují citlivost tkání na inzulín, slinivka jej tedy produkuje víc, tím se ničí a přestává fungovat. Proto bývá u fenek řešením kastrace, aby se neprodukovaly ty ničitelské hormony. Vzhledem k věku babči / 12 let / a horším jaterním testům vet kastraci nedoporučil. Navíc může pomoci a taky nemusí. Řešením pro nás tedy je doživotní aplikace inzulínu a veterinární dieta pro diabetiky. Zatím se snažíme vysledovat správnou dávku inzulínu, ráno odchytneme moč, otestujeme na cukr, píchneme dávku, nakrmíme. Po 8-mi hodinách otestujeme moč a nakrmíme a po dalších 6-ti hodinách znovu měříme hladinu cukru v moči. Z veterinárních diet jsme zvolili Hill's w/d pro diabetiky. Zatím granule moc Denči nechutnají, stolici má tvrdou a sypkou, stále hodně pije a stále se nám pomočuje doma.
Podáváním jídla přesně po 8-mi hodinách zatím řešíme ježděním z práce domů, do budoucna jsme objednali misku s časovačem, která by umožnila podávat Denče včas potravu, i když nebudeme doma. Předpokladem ale je stanovení správné dívky inzulínu tak, aby se nám už babča doma nepomočovala, protože bude muset být přes den v jiné místnosti, než holky - ty by jí granulky určitě zhltly. Řešíme uchovávání inzulínu na cestách a pobytu mimo domov, měl by být v ledničce.

V počátku nemoci jsme podávali Caninzulin / speciální inzulín pro psy / , nejprve v jedné denní dávce, posléze ve dvou. Hodnoty cukru však byly stále vysoké. Potom jsme přešli na humánní inzulín / pro lidi / HM MIX 30, opět v jedné denní dávce a protože hodnoty cukru se nelepšily, pak i ve dvou denních dávkách s krmením 3x denně. Hodnoty cukru se nyní pohybují v normálu nebo lehce nad normálem. Krmíme veterinární dietou pro diabetiky Purina ProPlan DCO, která je voňavější, než Hill's a Denči víc chutná. Granule zaléváme horkou vodou, mícháme většinou s kuřecím masem, vývarem a zeleninou. Od minulého týdne používáme misku s časovačem, která umožní nakrmení pejska v době, když jsme v práci. Deniska už se nepomočuje, může být ve všední den v obýváku, užívat si klidu a své nové misky :. Stále měříme hodnoty cukru v moči.
Denča nyní váží 12 kg a myslíme, že jí úbytek na váze jen prospěl. Je vitální a žere s chutí. Za tento zvrat v nemoci a velké zlepšení vděčíme našemu skvělému MVDr. Chybovi.

1.7.2006 - epilepsie babča

Sotva jsme jakž takž s Deniskou zvládli cukrovku, začali jsme se potýkat s dalším problémem. Psí babička nám venku vrávorala a padala, jakoby ztrácela orientaci a rovnováhu. Nejdříve jsme tenhle stav přičítali velkým vedrům a po konzultaci s vetem jsme všechny holky před vycházkami namáčeli vodou, ale babča se nelepšila a tak veterinář ve čtvrtek 29.6. nechal udělat rozbory krve a poslal nás na EKG. Všechny výsledky byly dobré a tak jsme dál přemýšleli, co se děje. V sobotu 1. července ráno babča dostala první silný epileptický záchvat a pak během dne ještě 5 dalších záchvatů, velmi silných. Nikdy jsme nezažili větší bezmoc a hrůzostrašnější pohled , než když se věrná psí kamarádka zmítá ve strašlivých křečích, tlama cvaká na prázdno, tělo je celé prohnuté a nohy se křečovitě skrčují a zase natahují. Některé záchvaty byly slabší, tělíčko se jen cukalo, vytřeštěné oči a zoufalé naříkání pejska k tomu. Deniska nebyla schopna se jít vyvenčit, nohy ji neposlouchaly a většinou se pomočila a pokálela během záchvatu doma. Kvůli cukrovce jsme potřebovali,aby přijímala potravu, což se nám zpočátku skutečně dařilo. Hned v sobotu odpoledne náš obětavý veterinář přijel do Brna a dal nám pro Denču léky / Phenaemaletten v dávce 1,5 tbl 2cx denně / a protože viděl Babču zrovna v záchvatu, píchl ji injekci proti záchvatu a na zklidnění. Protože se babča stále nelepšila, záchvaty nebyly tak silné, ale trvaly, byla schopna stát na nohou venku a vyvenčit se sama dokázala jen brzy z rána, rozhodl se vet zvýšit dávku léku na 2 tbl 2x denně a přidat Diazepam na zklidnění. Ale babča přestala žrát, močila a kálela již jen pod sebe a nebyla schopna chodit. Záchvaty s malými přestávkami trvaly celé odpoledne, léky nezabíraly a stav se stále horšil a tak jsme se po telefonické poradě vydali znovu k vetovi, kde jsme se v úterý 4.7. těsně před 18-tou hodinou rozhodli ukončit trápení naší babči a nechali ji usnout navždy. Statečná babička Deniska, která trpělivě snášela soužití s velkými pejsky v domácnosti, vždycky ušlapala všechny výlety a jezdila s námi na všechny srazy a věrně s námi žila skoro 13 let, má hrobeček s náhrobkem poskládaným z kamení v lese na brněnské Klajdě pod zelenou jedlí.
Denisko, přejeme Ti klidný život bez bolesti v psím nebi, kde se určitě potkáš s naší Wensday a budete se mít dobře. Myslíme na Tebe a jsme Ti vděční za trpělivost, kterou jsi s námi měla a radost, kterou jsi nám a Hančiným synům v životě přinesla. Máme Tě rádi.
Děkujeme našemu veterináři MVDr. Marku Chybovi za vynikající odbornou péči, trpělivost při konzultacích, ochotu a pomoc v každé situaci , účast a pochopení až do posledních chvil našeho pejska.