KRMIVO A CHOVATELSKÉ POTŘEBY ZA VÝHODNÉ CENY
KE STAŽENÍ
PUZZLE S ANNE
WALLPAPERS
ČLÁNKY
Novináři mi kazí psa! Tvrdí ruský prezident
Proti digitálním pirátům budou bojovat psi
 |
|
Pořízení labradora jsme si plánovali, až jednou stářím odejde naše 11-ti letá fenka křížence Deny. Ale jednou nám naše kamarádka Jana, která je také šťastnou majitelkou labradorky, řekla, že fence její skorotety se na jaře narodí štěňata - samozřejmě labradoři. Když z osmi štěňat narozených 17.3.2004 v Morkůvkách u Klobouk na Moravě zbylo pět a mezi nimi jedna světlá fenka, bylo rozhodnuto. V květnu do naší domácnosti k už zmíněné Denisce, dvěma vodním želvám Agláji a Cagláji, fretce Žofce a andulce Oskarovi přibude ještě malá psí holčička...
JMÉNO
Nejdříve jsme si mysleli, že jméno pro naši psí holčičku je předem jasné. Přece Bára, to jsme si vždycky přáli. Jenže pak jsme se začali dívat kolem a všechny labradorky byly Báry, tak Sára? To taky ne... Taky časté jméno. Nastalo vybírání a rodinné porady. Až jednou Aleš zadříml na sedačce a Martinovi připomněl Wednesday, holčičku z filmu Adamsonova rodina, leží na posteli jako v rakvi se zkříženýma rukama. A už byl ten nápad - náš pejsek se bude jmenovat stejně. Ale ne jako Wednesday - středa, ale po dlouhých sporech prostě jen Wensday (Vensdy)
NÁVŠTĚVY V MORKŮVKÁCH
Když jsem se rozhodli, že Wensday bude naše, zdálo se nám čekání na ni moc
dlouhé a tak jsem ji byli 2x navštívit. První návštěva byla ve 4. týdnech
(18.4.2004 ), kdy jsme se do Morkůvek dopravili autobusem. Wensday a její světlý
bratr, jeden černý brácha a dvě černé sestřičky se měli čile k světu. Wensday
byla mezi sourozenci třetí největší a nám samozřejmě připadala nejhezčí. Jí i
jejím bratrům jsme přivezli pribiňáčky a mamince Boře vitamínovou kostičku.
Na druhou návštěvu jsme se vypravili hned za dva týdny po tom, tentokrát na
kole. Cestou tam nám peklo sluníčko a po cestě zpět jsme zase pořádně zmokli.
Dali jsme štěňátkům buvolí tyčinky, přesvědčili se, že pěkně přibírají a
domluvili se na přesném odběru. Pak už nezbývalo jen se těšit na nový přírůstek.
:-)
CESTA DOMŮ A PRVNÍ DEN
Cestu v autě naší kamarádky Martiny zvládla osmitýdenní Wensday v pohodě, jen
trošku rošťačila. Z Morkůvek si dovezla sáček s granulemi, ručník načichlý
rodinou a očkovací průkaz.
Doma náš čekalo seznámení s babičkou Deny. Po prvních pár minutách na Wensday
moc ošklivě vyjela a v následujících dnech to odneslo dokonce i prokousnuté ucho
:-( (sbližování Wensday a Denisky trvalo téměř celé 2 měsíce)
V noci spinkala hezky a po své původní rodině vůbec neplakala.
ZAČÁTKY V NOVÉM PROSTŘEDÍ
Wensday jsme přivezli v neděli a tak pamička následující týden nastoupila na mateřskou dovolenou. Wensday byla opravdu ještě miminko, .... den vypadal asi takto:
| AKTIVITA | SPÁNEK |
| 04-06 | 06-07 |
| 07-09 | 09-12 |
| 12-14 | 14-17 |
| 17-19 | 19-20 |
| 20-21:30 | 21:30 |
Takže jeden dlouhý spánek dopoledne a jeden odpoledne. S čůráním to bylo z počátku těžké, na noviny se nám nedařilo, bobečky - tak jak byla zvyklá z Morkůvek na beton na balkóně. Loužičky byly všude možně, jednou i v posteli a na sedačce. Potom nás lékař informoval, že není třeba čekat s chozením ven až po očkování vztekliny ve 3 měsících. A tak jsme se začali místo na noviny a na balkon učit chodit venčit ven. Asi od 9.7. 2004 se daří kakat a čůrat venku. Ve 4,5 měsících věku se doma počůrá opravdu jen zřídka. Během naší mateřské dovolené jsme hned v pondělí absolvovali první prohlídku spolu s Deniskou na brněnské veterině.
KOUSÁNÍ A JMÉNO II
Jako každé štěně i naše Wensday všechno a ráda kousala. Včetně nás, což jsme jí rychle odnaučili důrazným povelem nesmíš. V souvislosti s kousáním a vzhledem Wensdynky, s bílou hlavou nahoru vypadá jako pitbul, nás napadlo další jméno Pitbi A tak celé jméno potom vypadá takto: Wensday Pitbi Tylová (po paničce) o ocáskem a tlapkou Tejklová (po páníčkovi, kterému panička přiřkla z celého pejska jenom ocásek za zadní pravou nožičku) :-)
KRMIVO VÁHA, PÉČE A HRAČKY
Váha
17.05. 2 měsíce 8,40
21.06. 3 měsíce 14.2
09.07. necelé 4 měsíce 18 kg
01.08. 4,5 měsíce 22 kg
V prvních dnech jsme krmili granulemi od chovatele a postupně přidávali naše -
Purina Pro plan Puppy s jehněčím masem a rýží. Do 4 měsíců jsme krmili 4 x denně, nyní
do 6 měsíců krmíme 3 x denně krmnou dávku dle návodu na krmivu. Jako odměny používáme
biskvity bez cukru (ASKINA) nebo malé balené kostičky s vápníkem. Doplněk stravy
tablety Sanal,ať obyčejné nebo s příchutěmi. Pochutinou je bílý jogurt nebo pribiňáček,
případně kousek tvrdého sýra (eidam 30%) K posílení zubů, čistění a zabavení kupujeme buvolí
tyčinky, kosti a prasečí uši.
K péči o srst přípravek Canislac, na zuby psí zubní pastu a na čištění uší
přípravek Otifree. V případě nutnosti šampon pro štěňata nebo Nizoral. Proti
blechám a klíšťatům přípravek Fripon, českou obdobu Frontline.
K hračkám patří lehký míček k aportování z vody, gumové pískací hračky,
přetahovací hračky, uzel a plyšák. Z přírodních velké okrasné šišky, případně
tvrdší kousek dřeva. Plánujeme aportovacího peška (DUMI).
PRVNÍ DOVOLENÁ
Naše první dovolenou jsme samozřejmě museli přizpůsobit štěněti. Jako ideální se
nám jevilo místo v přírodě, v blízkosti vody a také s menším výskytem lidí (Wensday
si ještě neodpustí každého člověka zvesela poskákat...) Nakonec jsme se rozhodli
pro klidnou chatu Pod jalovcem uprostřed beskydských lesů, kde jsme byli jen
my a pes :-)
Dny jsme trávili hrami, výlety, koupáním a skotačením v horských bystřinách
(Aleš) a lenošení (Hanka a Wensday). Další výlety jsme si zpestřili návštěvou
civilizace – občerstvení a nabití baterie do digitálního fotoaparátu. Wensday
tyto chvíle trávila vydatným spánkem. Na delší výlety jsme brali vodu a misku,
na celodenní i příděl granulí. To stejné na cesty vlakem, které Wensday zvládla
opravdu na jedničku. Samozřejmě se neobejdeme bez nezbytného sáčku na psí výkaly
- tak nás nedostalo do rozpaků ani hovínko uprostřed vsetínského autobusového
nádraží :-)
Ještě musím podotknout, že cestování nám usnadnilo i včasné zvykání na náhubek -
na ten jsme štěně zvykali od (datum fota u zverimexu – doplníme ) a celkem bez
problémů. Dnes je náhubek samozřejmostí i při chůzi na vodítku (zabrání sbírání
nežádoucích dobrot ze země)
Těšíme se že příští dovolenou strávíme s naším miláčkem někde na mořském
břehu...
PLAVÁNÍ
Je skutečně známé, že labradoři jsou dobří plavci a milují vodu (i když existují vyjimky) Naše Wensday je asi po nás, protože vodu miluje - bohužel počínaje nejrůznějšími kalužemi plnými bláta přes horské bystřiny v Beskydech až po rybníky konče.První seznámení s vodou, pokud nepočítáme kaluže na Bílé hoře proběhlo v 10.6.2004 před naší odpolední směnou. Přes spletinou cestu (výluka MHD) jsme dorazili do Líšeňského údolí. První kontakt s vodou byl nesmělý, jen lehké vběhnutí na mělčinu. Pak musela panička po kolena do vody a už se to plavalo. Zpočátku neobratně přední nohy na povrchu hladiny, pak při dalším plavání a aportování míčku z vody pochopila, že zbytečné cákání předníma nohama odstrkuje míček dál a dál a naučila se plavat s předníma nohama pod vodou.Při dalších pobytech u vody vylepšila Wensday svůj styl po vzoru tetičky Kory z Brumovic a do vody skáče s rozběhem, skokem hodným zkušeného plavce :-)
Trochu problém byl s plaváním společně s námi. Jako by se nám chtěla vydrápat na záda... Docela nepříjemný problém, kterým trpěla hlavně naše choulostivá lidská kůže. Nakonec jsme zjistili, že když naše štěně nese v zubech míček, většinou směřuje směrem k břehu. Když ale k nám přece jen doplave, je dobré být v hloubce, kde ještě dosáhnete a vzít ji z boku do náručí a chvíli ji tak podržet mírně nad vodou. Potom ji vyšlete zpět k břehu.
POZOR na vodu se sinicemi a řasami, vápnitou vodu v lomech, vodu v potocích, kde mohou být střepy a konzervy. Obecně platí, kde se nekoupeme my, tam nepouštíme ani našeho psa. Existují také různé názory od kdy nechat štěně chodit do vody. My jsme začali poměrně brzy bez jakýchkoliv negativních následků...
SKÁKÁNÍ PO LIDECH
Labradoři jsou společenští psi a milují lidi. Bohužel naše Wensday jsme zatím
neodnaučili absolutní poslušnosti mezi lidmi a jinými psy a tak se stále ve 4,5
měsících potýkáme s problémem skákání na lidi, které potkáme na našich
vycházkách.
Proto chodíme raději na místa, kde není přelidněno nebo na vycházky s kamarády,
kteří nám pomáhají s odnaučováním tohoto zlozvyku a pejska při pokusu o skákání
přidrží u země se slovy nesmíš nebo fuj. Přes tyto všechny opatření se
stane, že Wensday uvidí příchozího člověka v přírodě dřív než my. Po několika
neúspěšných pokusech o přivolání následuje Alešův úprk s cílem co nejdříve oběť
zbavit přátelského štěněte a Hanin důstojný příchod s patřičnou co nejslušnější
omluvou, no a také nezbytné potrestání utíkače. Z legrace doma bodujeme
Wensdynčiny výpady na lidi - děti a staří lidé 2 body, skupina 3 body apod. :-)
Z nejvýznamnějších příhod je událost na Bílé hoře, kde chudinka asi 10-ti letá
holčička hrající si s maminkou a sestrou s míčem dostala hysterický záchvat,
potom skupina romských dětí, které jsme potkali v beskydských lesích (pištěly
jako myši) a nemůžeme se nezmínit o dvou mladých mužích, kteří se vesele bavili
ve staré škodovce s otevřenými okýnky u zahrádek. Wensday hledala odkud ty lidi
slyší a potom nás všechny překvapila, když nacpala celou hlavu i s náhubkem do
otevřeného okna.
Všichni doufáme, že se správným výcvikem a výchovou tohoto zlozvyku brzy
zbaví...
NEMOCI
Naštěstí zatím v této rubrice nebude moc podnětů a tajně doufáme, že to tak zůstane.
Průjem - bohužel průjem trval déle než 24 h, proto jsme vyhledali našeho zvěrolékaře. Bylo to týden po očkování proti vzteklině a Wensday ještě nemohla být léčena antibiotiky. Proto jsme byli šťastní, když dvě injekce a dvě tablety na zastavení průjmu zabraly a nebylo třeba dalších zákroků. 24 hodin bez krmení, potom rýže s mrkví, příp. libovým kuřecím masem dalších 24 hodin. Do této směsi postupně přidávat granule až do úplného přechodu na normální stravu. Také prý je dobré mít doma černé uhlí a podávat i tři tablety naráz pro napravení prostředí ve střevech. To jsme ale zatím nezkoušeli. Dodnes nevíme z čeho Wensday průjem měla, jestli ze špatné vody, které se napila v lese z kořene stromu nebo z vody ve které plavala v lomu, prý může být i z podchlazení... čert ví...
Kulhání na pravou přední tlapku.S Wensday hodně chodíme ven, takže nás dost vylekalo, když začala kulhat na pravou přední tlapku. Myslíme si, že je to popraskanými polštářky. Změnili jsme proto vycházky jen na nutné venčení a tlapky mažeme čistou lékařskou vazelínou. Jak to nakonec tragicky dopadlo s léčbou kulhání se dočtete na jiném místě stránek :o(((((((
Naše Wensdynka umřela včera (6.8.2004) v noci na brněnské klinice Jaggy při operaci. Je to pro nás neuvěřitelná rána, zvlášť, když jsem se v telefonickém rozhovoru dozvěděla, že na vině jsou právě prášky proti bolesti podané naším veterinářem kvůli kulhání. Průběh byl rychlý, průjem, pak zvracení, apatie, pokus o diagnózu a kapačka v místní ordinaci, rychlý převoz na kliniku, veškerá vyšetření a pak operace, která už bohužel našeho pejska nemohla zachránit. Bezprostřední příčinou bylo vchlípení tenkého střeva s vředem a pronikání obsahu tenkého střeva do žaludku.
Wensday, s láskou na tebe vzpomínáme... moc nám chybíš
